Co znamená „Milujte své nepřátele“?

Dokážeme milovat svého bližního, svou rodinu a přátele. Co ale znamená milovat svého nepřítele? Opravdu musíme?

44Já vám však říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.

( Matouš 5:44 )

Už v teorii to nezní snadno a v praxi se to zdá téměř nemožné. Je to vůbec nutné?…

Podívejme se, jak to vysvětluje Ježíš.

44Já vám však říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. 45Tak budete synové svého Otce v nebesích. On přece dává svému slunci vycházet na dobré lidi i na zlé a posílá déšť na spravedlivé i nespravedlivé. 46Jakou máte odplatu, když milujete jen ty, kdo milují vás? Nedělají snad totéž i výběrčí daní? 47A co mimořádného děláte, když zdravíte jen své bratry? Nedělají to snad i pohané? 48Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“

( Matouš 5:44-48 )

Když se rozhlédneme kolem sebe, opravdu vidíme, že všichni dostávají sluneční svit i déšť a čerstvý vzduch k dýchání. My i naši nepřátelé jsme byli postaveni do tohoto nádherného světa s úchvatnými krajinami a vznešenými zvířaty…

Když se podíváme hlouběji, vidíme, že naši nepřátelé měli matku a otce stejně jako my, ať už je znali, nebo ne. A jejich rodiče je nejspíš milovali stejně, jako naši rodiče milovali nás.

Zde je citát z knihy o Sherlocku Holmesovi od Arthura Conana Doyla, v níž sestra truchlí nad svým zabitým bratrem, který byl shodou okolností jedním z nejnebezpečnějších zločinců v zemi...

„Pro celý svět to byl muž násilí, napůl zvíře a napůl démon; pro ni však vždy zůstal tím malým svéhlavým chlapcem z jejího dívčího věku, dítětem, které se drželo její ruky.“

Může být náš nepřítel někým, koho vlastně milujeme?

Představte si, jak náš nebeský Otec vdechl nový život tomu, koho dnes nazýváme svým nepřítelem, jak o něj pečoval, když ho matka nosila v lůně, jak mu dal narodit se a celé ty roky mu dával oděv, jídlo a vodu k pití… A teď se těší, až získá zpět své ztracené dítě, až se znovu usměje a zavolá na svého nebeského Otce: „Tati!...“ Bůh ho miluje stejně jako nás.

Připomeňme si, jak David ušetřil život svého nepřítele Saula, který ho stále pronásledoval a snažil se ho zabít.

4Cestou přišel k ovčím ohradám; byla tam jeskyně a Saul zašel dovnitř, aby si ulevil. V zadních koutech jeskyně ale seděl David se svými muži. 5Ti mu zašeptali: „Vidíš – to je ten den, o kterém ti říkal Hospodin: ‚Hle, vydám ti tvého nepřítele do rukou, abys s ním udělal, co budeš chtít.‘“ David tedy vstal a nepozorovaně Saulovi uřízl cíp pláště.

6Potom ho ale trápilo svědomí, že Saulovi uřízl ten cíp pláště, 7a tak svým mužům řekl: „Chraň mě Hospodin, abych svému pánu, Hospodinovu pomazanému, provedl něco takového. Nevztáhnu na něj ruku – vždyť je to Hospodinův pomazaný!“

( 1. Samuel 24:4-7 )

Toto jsou Davidova slova k Saulovi:

13Ať mě s tebou rozsoudí Hospodin. Hospodin ať pomstí křivdu, kterou jsi mi způsobil, ale já na tebe nesáhnu. 14Staré přísloví říká: ‚Zlo páchají zločinci.‘ Já na tebe nesáhnu.

( 1. Samuel 24:13-14 )

Dalším příkladem, jak milovat své nepřátele, je sám Ježíš. Podívejme se, co Ježíš řekl o těch, kdo ho týrali a ukřižovali.

34Ježíš tehdy řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“23:34 první polovina verše v řadě důležitých rukopisů chybí Vojáci zatím losovali o jeho šaty.Ž 22:19

( Lukáš 23:34 )

A toto jsou Štěpánova slova, když umíral ukamenován.

54Když to slyšeli, rozzuřili se tak, že na Štěpána začali skřípět zuby. 55On však, plný Ducha svatého, upřel pohled k nebi. Uviděl Boží slávu a Ježíše stojícího po Boží pravici 56a zvolal: „Hle, vidím otevřené nebe a Syna člověka stojícího po Boží pravici!“

57Začali hlasitě křičet, zacpali si uši a svorně se na něj vrhli. 58Vyhnali ho ven z města, kde ho kamenovali. Svědkové si tehdy odložili pláště k nohám mladíka jménem Saul.

59Zatímco ho kamenovali, Štěpán se modlil: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“ 60Klesl na kolena a hlasitě zvolal: „Nepočítej jim tento hřích, Pane!“ Po těch slovech zesnul.

( Skutky 7:54-60 )

Když čteme takový příběh, neztotožňujeme se s židovskými předáky. Co když jsme to ale ve skutečnosti my, kdo zabíjí nevinného Božího posla, který nás usvědčuje a obviňuje?… Nejsme bez hříchu a hlas, který se proti nám pozvedl, se neozval bez důvodu.

Co jste cítili vůči židovským předákům, když jste četli, jak kamenovali Štěpána? Hněv, zuřivost?… Co kdybychom k nim cítili milost? Snažili se mít pravdu a držet se Zákona a nenáviděli, když vyšlo najevo, v čem chybovali. V mnohém jsme jako oni a oni jsou jako my. Milujme je navzdory jejich proviněním. A snažme se milovat své nepřátele tak, jak je miluje Bůh.

4Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; 5není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, 6není škodolibá, ale raduje se z pravdy; 7všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží.

( 1. Korintským 13:4-7 )