Proč spravedliví trpí a bezbožní prosperují? Kde je spravedlnost?

V tomto světě často vidíme, že se s lidmi nejedná spravedlivě. Vidíme, jak spravedliví trpí a bezbožní prosperují. Ale proč tomu tak je? Podle Bible Bůh zjednává spravedlnost těm, kterým se děje křivda.

6Hospodin spravedlnost zjednává,

všem utlačeným k právu pomáhá.

( Žalmy 103:6 )

Ale jestliže Bůh zjednává spravedlnost, proč kolem sebe vidíme tolik nespravedlnosti?

Podívejme se do minulosti. Měli jsme k sobě být spravedliví, pomáhat si a šířit mezi sebou lásku. Místo toho jsme zde, na Zemi, před Božíma očima páchali kruté věci.

37I svoje syny jim obětovali,

své dcery ďáblům dávali!

38Nevinnou krev tehdy prolévali,

krev synů svých a svých dcer.

Modlám v Kanaánu je obětovali –

tou krví byla poskvrněna zem!

39Svými skutky takto pošpinili se

a svými činy smilnili.

40Hospodin vzplanul proti svému lidu hněvem,

své dědictví si zošklivil!

( Žalmy 106:37-40 )

A i v dnešní době se bojíme podívat se upřímně sami na sebe. Nejen na své činy, ale také objektivně zhodnotit své myšlenky a přání. Je velmi těžké přijmout od někoho upřímné hodnocení sebe sama. Místo toho dáváme přednost sladké lži.

10Vy ale nenávidíte toho, kdo soudí v bráně,

štítíte se toho, kdo mluví pravdivě.

( Amos 5:10 )

Po staletí jsme my, lidé, nesoudili spravedlivě druhé lidi, kteří jsou jako my. A náš Bůh to nemohl nechat bez povšimnutí. Přestože byl Jeruzalém městem lidí, které Bůh hluboce miluje, dostalo se mu spravedlnosti jako všem ostatním. Nemůžeme dál páchat zlo a spoléhat na to, že nám Bůh bude odpouštět navždy.

1„Projděte jeruzalémské ulice,

dívejte se a pátrejte,

prohledejte jeho tržiště.

Najdete-li někoho, kdo dbá na právo

a usiluje o věrnost,

pak Jeruzalému prominu.

( Jeremiáš 5:1 )

12Nevěřili by zemští králové

a nikdo z vládců světa,

že vejde zapřisáhlý nepřítel

do bran Jeruzaléma.

13To kvůli hříchům jeho proroků,

kvůli vinám jeho kněží –

těch, kdo prolévali v jeho středu

krev nevinných!

( Pláč 4:12-13 )

Kvůli své nespravedlnosti vůči druhým, své nenávisti k pravdě, své pýše a hříchu jsme se oddělili od Boha a oddělili jsme se od spravedlnosti. Dobrovolně odcházíme od jezera s křišťálově čistou vodou, dál a dál, dostaneme žízeň a křičíme: „Kde je voda? Nevidím ji!“ Kde je Bůh, copak nemůže pomoci?

1Hle – ruka Hospodinova není krátká,

aby zachraňovat nemohla,

jeho ucho není zalehlé,

aby neslyšel!

2Vaše viny jsou však překážka

mezi vámi a vaším Bohem,

vaše hříchy vám skryly jeho tvář,

aby neslyšel.

3Vždyť máte dlaně potřísněné krví

a prsty plné vin;

vaše rty mluví samé lži,

váš jazyk mumlá podlosti.

4Nikdo nevolá po spravedlnosti,

nezastává se věrnosti.

Doufají v nicotu, mluví lži,

počnou trápení a rodí neštěstí.

5Hadí vejce vyseděli,

pavoučí sítě osnují.

Kdo jejich vejce pozře, zemře;

rozmáčkne-li je, zmije vyleze!

6Jejich pavučiny se na šat nehodí,

neobléknou se tím, co zhotoví.

Jejich činy jsou zločiny,

na jejich dlaních lpí násilí.

7Jejich nohy běží k neštěstí,

spěchají prolévat krev nevinných.Př 1:16

Jejich myšlenky jsou jen zlomyslnosti,

zkáza a zhouba jsou jejich průvodci.

8Cestu pokoje vůbec neznají,

v jejich stopách je jen bezpráví.

Své stezky pokroutili natolik,

že tudy kráčející pokoj neznají.

9Proto je od nás právo daleko,

proto k nám nedosahuje spravedlnost!

Čekáme na světlo, a hle – tma;

na úsvit, ale kráčíme v temnotách.

10Jak slepí se plížíme podél zdi,

šmátráme jako bez očí.

O poledni klopýtáme jako v půlnoci,

mezi siláky jsme jako umrlci.

11Všichni mručíme jako medvědi,

tklivě naříkáme jako holubi.

Čekáme na právo, ale žádné není,

na spásu, ale ta je pryč.

( Izaiáš 59:1-11 )

Ano, zhřešili jsme. A ano, stále hřešíme. Dělali jsme chyby. Přesto můžeme otevřít svá srdce Bohu, činit pokání a prosit o odpuštění. A když svá srdce otevřeme Bohu, zavřeme je od této chvíle hříchu.

12Synu člověčí, řekni svým krajanům: Jakmile se spravedlivý vzbouří, jeho spravedlnost ho nezachrání. Jakmile se ničema odvrátí od své ničemnosti, jeho ničemnost ho nezničí. Jakmile spravedlivý začne hřešit, nebude už moci žít ze své spravedlnosti. 13Řeknu-li spravedlivému: ‚Jistěže budeš žít,‘ a on začne spoléhat na svou spravedlnost a páchat bezpráví, žádné jeho spravedlivé skutky už nebudou vzpomenuty. Zemře kvůli bezpráví, jehož se dopustil. 14Řeknu-li ničemovi: ‚Musíš zemřít,‘ a on se od svého hříchu odvrátí a začne jednat poctivě a spravedlivě, 15takže ten ničema vrátí, co vzal do zástavy, nahradí, co uloupil, začne se řídit životodárnými pravidly a přestane páchat bezpráví – takový nezemře, takový jistě bude žít. 16Žádné hříchy, jichž se dopustil, mu nebudou připomínány. Jednal poctivě a spravedlivě – jistěže bude žít.Ez 18:21–24

17Tví krajané ale říkají: ‚Hospodin je ve svém jednání vrtkavý.‘Ez 18:25–29 Jsou to však oni, kdo je vrtkavý ve svém jednání!

( Ezechiel 33:12-17 )

Můžeme si být jisti, že nás Bůh vyslyší. Můžeme si být jisti, že nikdy není pozdě odvrátit se od svých hříchů, získat odpuštění a přijmout Boží milost.

13Jako je otec k dětem laskavý,

tak je laskavý Hospodin k těm, kdo ho ctí!

( Žalmy 103:13 )

19Já všechny, které miluji, kárám a vychovávám. Rozhorli se tedy a čiň pokání.

( Zjevení 3:19 )

A bez pochyby spravedlnost zvítězí a každý dostane, co si zaslouží.

10„Já Hospodin zpytuji srdce

a zkoumám lidská svědomí,

abych každému odplatil podle jeho cest,

tak jak za své skutky zaslouží.“

( Jeremiáš 17:10 )

Proč však trpí ti, kdo jsou skutečně spravedliví?

I kdybychom zapomněli na to, že na Zemi není jediný člověk bez hříchu, musíme mít stále na paměti, že Boží cesty nemůžeme vždy pochopit. I když možná chápeme, co je dobro a zlo, nedokážeme toto poznání správně uplatnit, protože nevidíme celý obraz.

9Jako je vysoko nebe nad zemí,

tak jsou mé cesty nad vašimi cestami,

tak je mé smýšlení nad vaším smýšlením.

( Izaiáš 55:9 )

A ne vždy pochopíme, proč dobré lidi, které známe, trápí v životě tolik žalu. Podívejme se však na několik příkladů z Bible o těch, kdo trpěli. Vzpomeňte si na příběh o Josefovi, který se z otroka stal druhým nejmocnějším mužem v Egyptě.

17poslal před nimi jistého Josefa,

jehož prodali jako otroka.

18Nohy měl sevřené v okovech,

hrdlo uvězněné v železech.

19Když se pak splnila jeho předpověď,

když jej protříbila Hospodinova řeč,

( Žalmy 105:17-19 )

Josef prošel mnoha zkouškami, než přijal požehnání, na které čekal. A zkoušky, které ho potkaly, nebyly nutně trestem za jeho hříchy, ale nezbytným procesem učení, který ho připravil pro vysoké postavení, jež měl dostat.

Sám Ježíš ve svém pozemském životě trpěl, přestože nezhřešil.

8Ačkoli byl Boží Syn, naučil se z toho, co vytrpěl, poslušnosti.

( Židům 5:8 )

Někteří z nás ztratili rodiče nebo své drahé. Zemřeli, přestože jsme se ve dne v noci modlili k Bohu a prosili, aby jim zachoval život. Proč nás Bůh neslyší?

Když naši drazí zemřou, ztrácíme s nimi spojení, už je nemůžeme vidět, mluvit s nimi, vidět jejich úsměv, dostat od nich povzbudivou radu. Jejich smrt vnímáme jako konec, se kterým nemůžeme nic udělat… Ale Bůh může. Pro Boha není mrtvý ani jediný člověk. Bůh slyší nás i naše modlitby. Chce dobro pro nás, ale chce dobro i pro ty, které jsme ztratili.

1Spravedliví umírají

a nikomu to nevadí;

zbožní lidé navždy odcházejí

a nikdo na to nemyslí,

že spravedliví odcházejí

před neštěstím.

2Odcházejí v pokoji,

odpočívají na loži,

kdo přímou cestou kráčeli.

( Izaiáš 57:1-2 )

Věříte, že jste Bohu věrní, a přesto je k vám život velmi tvrdý? Jako milující otec nás náš Bůh vyučuje a vychovává, očišťuje nás a připravuje, abychom přijali dar od Boha.

7Když podstupujete zkoušky, je to pro vaši výchovu; Bůh se k vám chová jako k vlastním dětem. Je snad dítě, které otec netrestá? 8Výchovou procházejí všichni; bez ní byste tedy nebyli jeho děti, leda nevlastní. 9Když jsme si vážili svých tělesných rodičů, kteří nás vychovávali, neměli bychom se tím spíše poddat Otci duchů a získat život? 10Oni nás vychovávali krátce a podle svého uvážení, on ale pro náš vlastní prospěch, abychom došli podílu na jeho svatosti. 11Výchova se v dané chvíli nikdy nezdá příjemná, ale krušná, později však těm, kdo jí prošli, přináší ovoce spravedlnosti a pokoje.

( Židům 12:7-11 )

6Proto se radujte, i kdybyste teď museli nakrátko snášet různé zkoušky. 7I pomíjivé zlato se přece zkouší ohněm – vaše víra je ale mnohem vzácnější, a když se ukáže její ryzost, bude vám to ke chvále, cti a slávě v den zjevení Ježíše Krista.

( 1. Petr 1:6-7 )

Vidíme, jak zlovolníci žijí pokojný život, unikají spravedlnosti a užívají si mnoha požitků. Někteří z nich zničili naše životy a s potěšením využívají druhé k uspokojení svých potřeb. Nevidíme, že by na ně dopadl jakýkoli soud. Přesto bychom si neměli myslet, že Božímu soudu uniknou.

4Žádnou bolestí se netrápí,

tělo mají vypasené, bez vady.

5Lidské strádání sami neznají,

běžnými bídami nejsou stiženi.

6Pýchu jak náhrdelník stavějí na odiv,

jak šatem se halí vlastní krutostí.

7Oči se jim zalévají tučností,

mají víc, než si lze představit.

8Smějí se, když mluví o neštěstí,

ve své povýšenosti hrozí násilím.

9Svými ústy po nebi lapají,

jazykem smýkají po zemi.

10Jeho lid se proto hrne za nimi,

řeči o hojnosti lačně hltají,

11když jim říkají: „Copak Bůh něco ví?

Má snad Nejvyšší o něčem ponětí?“

( Žalmy 73:4-11 )

18Na kluzké cesty jsi je postavil,

vydals je napospas hrozné záhubě!

19V jediném okamžiku budou zahubeni,

hrůzy dočista zničí je!

20Jako sen po probuzení, Pane,

zaženeš jejich přelud, až procitneš!

( Žalmy 73:18-20 )

7Tupý člověk o tom neví nic,

omezenec vůbec netuší,

8že jako tráva rostou ničemní

a všichni zločinci že vzkvétají,

aby vyhlazeni byli navždycky.

( Žalmy 92:7-8 )

19Kvůli zlosynům se nemusíš zlobit,

darebákům nemáš co závidět.

20Budoucnost nečeká lidi zlé,

svíce darebáků uhasne!

( Přísloví 24:19-20 )

Pamatujte, že Bůh je vždy poctivý a spravedlivý. Ne vždy rozumíme jeho cestám a někdy jsme rychlí v soudu nad druhými. Ponechme raději spravedlnost Bohu a sami se ze všech sil snažme jednat se všemi kolem sebe s úctou a láskou.

18Hospodin je blízký všem, kdo ho vzývají,

všem, kdo ho vzývají v opravdovosti.

19Naplňuje touhy těch, kdo ho ctí,

slyší jejich křik a jde je zachránit.

( Žalmy 145:18-19 )

8Sám Hospodin jde před tebou, on sám bude s tebou. On tě neopustí ani nenechá, neboj se a nestrachuj.“

( Deuteronomium 31:8 )