Zakázané ovoce – proč poznání dobra a zla nebylo určeno pro nás?

Proč by Bůh Adamovi a Evě zakazoval poznání dobra a zla? Zdá se to zvláštní, protože ani plody ze stromu života jim zakázány nebyly. A když Bůh zakázal jíst tyto plody, vysvětlil, o jaký strom jde. Bůh chtěl, abychom věděli, že poznání dobra a zla pro nás neurčil. Proč?

16Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu v zahradě můžeš svobodně jíst, 17kromě stromu poznání dobra i zla. Z toho nejez, neboť v den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš.“

( Genesis 2:16-17 )

Podívejme se, co se stalo s Adamem a Evou při jejich úplně prvním setkání s Bohem hned poté, co snědli zakázané ovoce.

8Vtom ale uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se zahradou za denního vánku. Tehdy se Adam a jeho žena skryli před Hospodinem Bohem uprostřed stromů zahrady.

9„Kde jsi?“ volal Hospodin Bůh na Adama.

10Ten odpověděl: „Slyšel jsem v zahradě tvůj hlas a dostal jsem strach, protože jsem nahý. Proto jsem se skryl.“

( Genesis 3:8-10 )

Poznání dobra a zla způsobilo, že se Adam a Eva před Bohem skryli. Skryli se před tím, kdo je stvořil, kdo je miloval a staral se o ně…

Už z toho vidíme, že první reakce vyvolaná tímto poznáním navíc nebyla příliš slibná. Adam a Eva, stejně jako my všichni, prostě nejsou na tak mocné poznání připraveni.

Poznání dobra a zla nás přivedlo k tomu, že se spoléháme na vlastní úsudek, místo abychom následovali Boha. Nevidíme všechno, co vidí Bůh, nechápeme všechnu složitost a provázanost věcí na tomto světě. Chybí nám Boží moudrost a porozumění, a přesto ochotně označujeme věci, které vidíme, nálepkou „dobré“ a „špatné“…

9Jako je vysoko nebe nad zemí,

tak jsou mé cesty nad vašimi cestami,

tak je mé smýšlení nad vaším smýšlením.

( Izaiáš 55:9 )

Toto ukradené poznání nás oslepuje a drží nás daleko od Božího poselství. Když slyšíme „špatnou“ zprávu nebo kritiku vůči sobě, odsoudíme toho špatného člověka, místo abychom se snažili porozumět poselství, které pro nás má.

52Kterého z proroků vaši otcové nepronásledovali? Zabíjeli ty, kdo předpovídali příchod toho Spravedlivého, a vy jste ho teď zradili a zavraždili.

( Skutky 7:52 )

Král David byl jednou ze vzácných výjimek – skutečně naslouchal Božímu slovu bez ohledu na to, zda přicházelo od dobrého, nebo špatného člověka, a v jaké podobě bylo vysloveno.

5Když se potom král David blížil k Bachurim, hle – vyšel odtud nějaký muž rodem ze Saulova domu. Jmenoval se Šimei, syn Gerův, a jak šel, zlořečil

7Šimei chrlil nadávky: „Táhni, ty vrahu! Táhni, ty bídáku!

9Abišaj, syn Ceruji, tehdy řekl králi: „Proč má tenhle chcíplý pes zlořečit mému pánu a králi? Půjdu mu srazit hlavu, ano?“

10Král však odpověděl: „Co je vám do toho, synové Ceruji, že mi zlořečí? Jestli mu Hospodin přikázal: ‚Zlořeč Davidovi,‘ kdo pak smí říci: ‚Co to děláš?‘“

( 2. Samuel 16:5,7,9,10 )

Vždyť ať byl David Bohem jakkoli milován, byl vrahem, a později mu nebylo dovoleno postavit Bohu chrám.

8Dostal jsem ale slovo Hospodinovo: ‚Prolil jsi mnoho krve a svedl mnoho bitev. Protože jsi přede mnou na zemi prolil tolik krve, nemůžeš stavět dům mému jménu.

( 1. Letopisů 22:8 )

Podíváme-li se dál, pochopíme, že i my dostáváme, co si zasloužíme, bez ohledu na to, zda to přichází od dobrého, nebo špatného člověka. Ano, je pro nás přirozené obviňovat vedoucího, který nám nepřidal, jiného řidiče, který do nás narazil při autonehodě, zloděje, který nám ukradl něco cenného, nebo jiného člověka, se kterým jsme měli konflikt… Vždy vidíme zlo v někom jiném a nevidíme poselství pro nás, které se skrývá za tím, co se stalo…

3Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš?

( Matouš 7:3 )

Ano, když se k nám přiblíží špatný člověk nebo špatné okolnosti, nikdy to není bez důvodu.

13Proto teď napravte své cesty a své jednání, poslechněte Hospodina, svého Boha, a Hospodin upustí od zla, kterým vám hrozil.

( Jeremiáš 26:13 )

Proto se zdržme soudu nad těmi, o nichž si myslíme, že jsou zlí, a raději na každého vylévejme světlo lásky jako praví synové a dcery našeho nebeského Otce.

45Tak budete synové svého Otce v nebesích. On přece dává svému slunci vycházet na dobré lidi i na zlé a posílá déšť na spravedlivé i nespravedlivé.

( Matouš 5:45 )

Nyní vidíme, že každé poznání s sebou nese velkou odpovědnost. Přestože jsme získali poznání dobra a zla, nemáme dostatečné porozumění, abychom ho správně používali. Proto se zdržme soudu a ve všem, co děláme, spoléhejme na Boha.

5Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu,

nespoléhej se na vlastní rozumnost.

6Na každém kroku snaž se jej poznávat,

on sám tvé stezky urovná.

( Přísloví 3:5-6 )