Význam slibu
To, co nevidíme, je stále skutečné
Žijeme ve viditelném, praktickém světě a snadno podceníme to, co nevidíme. Spravedlnost, která nás něco stojí, ať už peníze, pohodlí nebo zdraví, může vypadat jako ztráta. Přátelství se může zdát méně důležité, když přestane být užitečné. A slib může začít působit jako něco nezávazného, když už nám jeho dodržení nic nepřináší.
Bible však považuje slib za něco velmi cenného. Dodržet dané slovo je jedním ze základů nebeského království, jehož součástí chceme být. Připravuje nás na toto království a už teď činí tento svět lepším tím, že přináší hodnoty, které nejsou ani bohatstvím, ani mocí. Podívejme se společně, co Bible o slibech říká.
Ten, kdo dodrží každý slib
Všechno začíná u samotného Boha. Je vzorem někoho, jehož slovu lze zcela důvěřovat:
19Bůh není člověk, aby lhal,není lidský syn, aby litoval.Promluví snad, a nedodrží to,řekne snad něco, a nesplní?( Numeri 23:19 )
Když dodržujeme své sliby, odrážíme trochu z toho, kým Bůh je. A právě to činí svět kolem nás bezpečnějším a vřelejším.
Kdo může žít blízko Boha?
Žalmista klade otázku, kterou jsme si v životě položili všichni: kdo smí přebývat v Boží přítomnosti? Jeho odpovědí je popis bezúhonného člověka a jeden detail v něm mluví přímo k našemu tématu:
1Žalm Davidův.Kdo, Hospodine, ve tvém stanu bude?Kdo bydlet smí na tvé svaté hoře?2Kdo žije bezúhonně a jedná spravedlivě,kdo mluví pravdu ze srdce,3kdo jazykem svým nepomlouvá,neškodí bližnímu a neostouzí druha,4kdo pohrdá těmi, kdo zaslouží zavržení,ctitelů Hospodina však váží si,kdo nemění to, co odpřisáhl,i kdyby na to doplatil,( Žalmy 15:1-4 )
Dodrží slib, i když ho to bolí. To je místo, kde většina z nás zápasí. Dodržet slib, který nic nestojí, je snadné. Hodnota slibu se ukáže, když nás něco stojí.
Rozmyslete si, než něco slíbíte
Mojžíšův zákon bral sliby velmi vážně, a přitom byl velmi laskavý k těm, kdo se jich obávali. Nikdo nebyl povinen slib dát. Jakmile ho však někdo Bohu dal, měl ho splnit bez prodlení:
22Pokud Hospodinu, svému Bohu, něco slíbíš, neotálej to splnit. Hospodin, tvůj Bůh, to od tebe rozhodně očekává, a tak bys měl hřích. 23Zdržet se slibu však není žádný hřích. 24Co vyšlo z tvých úst, to splň. Co jsi vlastními ústy dobrovolně slíbil Hospodinu, svému Bohu, to vykonej.( Deuteronomium 23:22-24 )
Myšlenka je jednoduchá a něžná. Nemusíme slibovat mnoho. Stačí, abychom mysleli vážně to, co říkáme.
Zákon také počítal s tím, že někdy slíbíme příliš rychle, v návalu okamžiku, aniž si uvědomujeme, co říkáme. Nabízí východisko: když si to uvědomíme, jsme vyzváni, abychom k tomu byli upřímní.
4Také když nerozvážně pronese přísahu, zlou či dobrou – ať už nerozvážně přísahal o čemkoli, aniž si toho byl vědom – a teprve pak si to uvědomí, provinil se.( Leviticus 5:4 )
Když je slib dán v hněvu
Zde je příběh, který ukazuje, jak snadno se to může stát. David a jeho muži chránili stáda bohatého muže jménem Nábal. Když David požádal o trochu jídla jako odměnu, Nábal ho urazil a jeho muže poslal pryč. David se rozzuřil a ve svém hněvu přísahal, že do rána zemře každý muž v Nábalově domě:
22Bůh ať Davida25:22 podle LXX (MT: Davidovy nepřátele) potrestá a ještě mu přidá, jestli ze všech, kdo k Nábalovi patří, nechám do rána jediného pacholka!“)( 1. Samuel 25:22 )
Nábalova žena Abigail se o tom doslechla a spěchala Davidovi vstříc s jídlem a moudrými slovy. David naslouchal. Uvědomil si, jak blízko byl těžkému provinění, a poděkoval jí:
34Jakože je živ Hospodin, Bůh Izraele, který mi zabránil ublížit ti, věz, že kdybys mi nepřišla tak rychle vstříc, do rozednění by Nábalovi nezůstal jediný pacholek!“( 1. Samuel 25:34 )
Tento příběh ukazuje dvě věci. Slib daný ve vzteku se může stát pastí pro nás i pro druhé. A moudrý člověk, který se odváží promluvit klidně, může zabránit neštěstí. David netrval na tom, že bude „důsledný“. Rozhodl se ustoupit, a i to je součást bezúhonnosti: mít pokoru přiznat, že jsme se mýlili.
Slib má dvě strany
Boží zaslíbení jsou vždy věrná, ale způsob, jakým jsou přijata, může záviset na tom, jak odpovíme my. Knězi jménem Élí bylo slíbeno, že jeho rodina bude Bohu sloužit po generace. Élího synové však využívali své postavení a těžili z lidí. Bůh poslal Élímu zprávu:
30Nuže, tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Ano, řekl jsem, že tvůj dům a tvůj otcovský rod zůstanou v mé službě navěky. Teď ale Hospodin praví: V žádném případě! Ty, kdo mě ctí, totiž poctím; ty, kdo mě znevažují, však zostudím.( 1. Samuel 2:30 )
Nejde o Boha, který snadno bere své slovo zpět. Ukazuje to, že každý slib mezi námi a Bohem je vztah. Zve nás to, abychom odpověděli s úctou a vážností.
Když se se slibem zachází lehkovážně
Poslední judský král Sedekiáš byl dosazen Babylonem a v Božím jménu slíbil věrnost babylonskému králi. Pak tento slib porušil a obrátil se o pomoc k Egyptu:
13Nakonec se vzbouřil i proti králi Nabukadnesarovi, který ho před Bohem zavázal slibem věrnosti. Byl tvrdošíjný a zatvrzele se odmítal vrátit k Hospodinu, Bohu Izraele.( 2. Letopisů 36:13 )
Prorok Ezechiel popisuje, jak se na to pohlíželo. Slib daný v Božím jménu není jen slibem člověku. Je to také něco, co říkáme před Bohem:
18Pohrdl přece přísahou, porušil smlouvu! Ano, dal sice ruku, ale provedl toto vše. Neunikne odplatě.( Ezechiel 17:18 )
O několik generací později spatřil prorok Zacharjáš vidění obrovského létajícího svitku, který se vznášel nad zemí. Nesl varování před těmi, kdo kradou a kdo falešně přísahají při Božím jménu:
4Tu kletbu vypustím, praví Hospodin zástupů, a přijde na dům zloděje i na dům toho, kdo křivě přísahá mým jménem, a v tom domě zůstane, dokud nebude zničen – jak dřevo, tak i kámen!“( Zachariáš 5:4 )
Nemusíme to číst jako výhrůžku. Ukazuje to, že Bohu velmi záleží na poctivosti, protože lži a porušené sliby ubližují skutečným lidem, většinou těm, kdo důvěřují nejvíc.
Prostě ano, prostě ne
Ježíš nám nabízí jednodušší cestu, takovou, která nepotřebuje velké přísahy. Je-li naše slovo důvěryhodné, nemusíme k němu nic přidávat:
37Ať je tedy vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. Co je nad to, je od Zlého.( Matouš 5:37 )
Jeho bratr Jakub zopakoval stejnou radu:
12Především však, bratři moji, nepřísahejte – ani při nebi, ani při zemi, ani žádnou jinou přísahou – ale ať vaše „Ano“ znamená ano a „Ne“ ne, abyste nebyli odsouzeni.Mt 5:34–37( Jakub 5:12 )
Člověk, který vždy dodrží své slovo, nepotřebuje přísahat při nebi ani při zemi. Jeho „ano“ už stačí.
Pokud jsme porušili slib
Většina z nás někdy slib porušila. Možná jsme to nechtěli, nebo jsme chtěli, ale nezbyla nám síla. Bible nás v tom nenechává. Zve nás, abychom byli upřímní, napravili to, co můžeme, a obrátili se k Bohu, který je laskavý k lidem přicházejícím k němu v pokoře:
9Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý – odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti.( 1. Jan 1:9 )
Pokud vám to leží na srdci dnes, můžete začít krátkou modlitbou. Řekněte Bohu o slibu, který jste nedokázali dodržet, a proste ho o odpuštění a o sílu. Potom, pokud můžete, promluvte si s tím, koho jste zklamali.
A do budoucna můžeme začít drobnostmi: dodržovat malé sliby, být včas, zavolat zpátky, dokončit, co jsme řekli, že uděláme. Když naše „ano“ znamená ano, budujeme něco, co není vidět, ale co trvá: důvěru a charakter, který se hodí do nebeského království.
© 2009 BIBLION z. s.
Všechna práva vyhrazena.
Citace nepřesahující 100 biblických veršů nebo 25 % díla, ve kterém jsou užity, je možné publikovat bez písemného svolení nakladatele, pokud taková citace neobsahuje celou knihu nebo více knih Bible. V díle citujícím tento překlad uveďte laskavě následující anotaci:
„Citáty označené zkratkou B21 jsou z Bible, překladu 21. století. © 2009 BIBLION. Použito se svolením nakladatele. Všechna práva vyhrazena.“
Pro kratší citace v neprodejných materiálech není výše uvedená plná anotace nutná, citát je však na konci potřeba označit zkratkou „Bible21“ nebo „B21“.
www.bible21.cz
Vedoucí projektu: Alexandr Flek, B.A., M.Th.
Odborná spolupráce: Mgr. Jiří Hedánek, Ph.D. (hebrejština, aramejština), Pavel Hoffman, B.A., M.A., M.Div. (řečtina), Zdeněk Sýkora, M.Div. (textová kritika)
Jazyková redakce: Markéta Horňáková, DiS., MgA. Klára Jíchová, PaedDr. Anna Kendrová, Mgr. Lydie Marešová, Ph.D., Mgr. Aneta Mladějovská, Mgr. Markéta Pytlíková, Ph.D., PaedDr. Věra Šlangalová, Mgr. Marta Undermanová