Je všechno předem určeno?
Když čteme o potížích, které jako by se blížily k lidstvu nebo k našim vlastním životům, snadno se cítíme bezmocní, jako by se nedalo nic dělat. Někteří z nás v tichosti dojdou k závěru, že vše v životě je už rozhodnuto a žádné úsilí na tom nic nezmění. Je to ale opravdu tak?
Bible nám podává mírnější obraz. Ani katastrofy, které Bůh sám oznámil, ani požehnání, která slíbil, se vždy nenaplní přesně tak, jak byla vyslovena. Často záleží na tom, jak lidé zareagují. Uvažme, co Bůh řekl proroku Jeremjášovi:
Jak následovat Boha? Jak chce Bůh, abychom žili?
Během života, jak stárneme, nás často napadá, jak žít správně, jak jednat tak, jak se má, kde hledat štěstí a skutečný smysl života. Uspokojení nenacházíme ani v drahých nákupech, ani ve svých úspěších…
Slyšeli jsme o tom, že Ježíš zachraňuje naše životy. Stačí to, nebo musíme sami také něco udělat?
Bible popisuje cestu jednotlivých lidí i národů od počátku věků a umožňuje nám udělat si docela dobrou představu o tom, kdo je Bůh, proč nás stvořil a co od nás očekává. Začněme ale od začátku.
Je Ježíš Mesiáš?
Často slýcháme o Ježíši a o tom, že nás zachránil, když za nás zemřel na kříži. A každý, kdo v něho věří, má věčný život.
Zachránit naše životy – to je úloha očekávaného Mesiáše… Je však Ježíš skutečný Mesiáš, nebo máme čekat na někoho jiného?
Většinu informací o Vyvoleném, o tom, který nás všechny zachrání, získáváme z knihy proroka Izajáše, který žil a prorokoval přibližně v 8. století před Kristem. Bylo to zhruba 700 let před Ježíšovým narozením.
Zakázané ovoce – proč poznání dobra a zla nebylo určeno pro nás?
Proč by Bůh Adamovi a Evě zakazoval poznání dobra a zla? Zdá se to zvláštní, protože ani plody ze stromu života jim zakázány nebyly. A když Bůh zakázal jíst tyto plody, vysvětlil, o jaký strom jde. Bůh chtěl, abychom věděli, že poznání dobra a zla pro nás neurčil. Proč?
Jaká je křesťanská odpověď na pandemii?
Nezvladatelný virus se jako velká bouře šíří napříč kontinenty a nakaží lidi kolem nás. Některým z nás bere práci a životy lidí, které jsme milovali. Proti viru, na který nemáme léčbu, se cítíme bezmocní. Jako bychom pluli v malé loďce uprostřed větrné bouře.
Do tohoto světa nezapadám
„Ať dělám cokoli, jsem outsider. Den za dnem se přesvědčuji, že mě nikdo nemá rád, nikdo mě nepotřebuje. Cítím se mizerně mezi lidmi, kteří raketově vystoupali v kariéře, mají usměvavé rodiny a kolegy, kteří je respektují. Už nesnesu ty šťastné tváře kolem nás ve světě, do kterého nezapadám…“ – Zdá se vám ten pocit povědomý?
Nejste sami. Jsou nás miliony, právě takových jako vy. Mnozí z nás do tohoto světa nepatří.
Neboj se, neboť Bůh je s tebou
Někdy se něčeho bojíme. Může to být strach ze ztráty někoho z rodiny, strach ze smrti nebo z pronásledování, ze ztráty zaměstnání, strach z odchodu do důchodu… Co máme dělat, když máme strach? Jak se můžeme sami postavit strachu? Co říká o strachu Bible?
Cítím se ztracený, zlomený…
„Cítím se ztracený, bez naděje, zlomený a osamělý. Se svým zbytečným životem zápasím úplně sám a nikomu na mně nezáleží.“ – tak se občas cítíme.
Proč existuje tolik křesťanských církví?
Na světě je tolik církví a každá má jiné tradice, obřady a přesvědčení. Ke které z nich bychom se měli připojit?
Katolíci, pravoslavní, baptisté, luteráni, metodisté, presbyteriáni… Existují desítky velkých křesťanských denominací a mnohé církve se od ostatních často distancují a zdůrazňují rozdíly v obřadech a přesvědčení.
Je pro křesťanství dobré, že existují různé církve, takže se každý může připojit k té, která mu nejvíce vyhovuje?
Rozdělení mezi křesťany začalo vznikat už v dobách apoštola Pavla. Toto napsal církvi v Korintu.
Jsem spasen?
Lidé se často setkávají s otázkou, zda jsou spaseni, nebo si dělají starosti o své spasení či se bojí smrti.
Bůh nás na počátku stvořil, abychom s ním byli v zahradě Eden. Eva a Adam však snědli zakázané ovoce, a tak do našich životů vstoupil hřích. A hřích nás od Boha odděluje. Bez Boha není život. Hřích přináší smrt…